Prolog roku 2018

Jarní návštěvy

Když nepočítám první leden tohoto roku, kdy jsme tábořiště opustili s bincem a větvěmi pod sněhem, úplně rozervaným velkým teepee a mírně roztrženým malým teepee, tak jsme první den nového roku ztrávili v lese v sobotu 7.4. Přijeli jsme s Irenou na místo v deset a v pět odjeli. Cestou na rozvodí byly v lese ve škarpách ještě mrzké zmrzlé zbytky sněhu. Servali a spálili jsme velké teepee, uhrabali a spálili větvě v prostoru tábořiště a tanečního kruhu, poklidili, zaseli dva záhony cibulkou a ředkvičkami a založili bramborový záhon se starým senem. Pralo slunce a dávalo nám zabrat UV zářením, při tradičně v jarním obdobní narušené ozónové díře. Stihli jsme koupel v zimní teplotě vody a lehce zdrcháni jsme vlakem dorazili večer do Prahy.

Opuštěné místo nebylo až tak opuštěné, u sklepů se zastavili keškaři?? a stříleli z nějaké menší zbraně do plechovny od piva a přes hřiště prošlo asi 12 německy mluvících výletníků. Prostřílenou plechovku nechali milovníci přírody na místě, tak jsme ji odvezli.

Další výlet do lesa plánujeme poslední weekend v dubnu a předběžně ještě v polovině května. Kdo se chcete připojit, dejte vědět.

Tábor stavíme v pátek 8.6., pomoc při nakládce i stavbě vítána.

--------------------------------------------------------------

Druhou návštěvu jsme uskutečnili v sobotu dne 28.4.. Přijeli jsme ráno a opět odjeli téhož dne v 17:45. Byli jsme jen dva: Fedo a já. K naší radosti tekla dole z hadice voda. Byla někde v rigolu, kde leží jenom na povrchu asi zamrzlá.

Zryli jsme záhony, rozhrabali krtince na tábořišti a na hřišti a oseli všechny, kromě jednoho. Do experimentální hromady zteřelé vlhké trávy jsme dali přebytečný hrách a sazenice hokaida. Snad to všechno nezvaddne a vyklíčí.

Další návštěvu plánujeme asi v polovině května, tedy za 2 - 3 týdny. Můžete se kdokoliv přidat.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Na tábor je zatím přihlášen skoro plný počet:

Sebastian Kobeš
Richard Kobeš
Matyáš Děžinský
Jáchym Karbula
Eva Hurtíková
Richard Janeček
Veronika Kavanová
Vojta Hrach
Tony Hrach
Matěj Barášek
Tonda Vrána
Jan Kodl
Jan Brzezina
Matěj Varga
Zuzana Kofláková
Lukáš Bourdais
Hana Hybášková
Patočková
Gréta Horová
Klíma
Jan Bartošík
Norbert Kontra
Nikola Kontra
Jiří Zmeškal
Wiliam Lízr
Josef Lízr
Kateřina Mottlová

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Protože jsem se tábora zúčastnil pouze ve druhé polovině, neboť jsem několik dní ztrávil v nemocnici, přijeli jsme s Irenou a Ellouv polovině, akorát, když byly oblíbené břtopeky. Příjemné přivítání.

V táboře mě vedle buřtopeků zamávala obrovská hromada sena, kterou se nepodařilo udat místním zemědělcům, ač jsme to s nimi dopředu domluvili. Česká klasika - jednou něco dohodnete, druhá strana je nejprve nadšena a pak již neodpovídá ani nebere telefony. Hromadu jsme zlikvidovali až na workcampu, kdy jsme seno nanosili západním směrem do olšoví. Ne, že bych to považoval za něco optimálního, jiné řešení jsem ale neviděl.

Vyvrcholením tábora je hra o poklad, která trvá několik dní. Na počátku je rozdlování do skupin, které by měly být asi stejně silné, aby soutěž o poklad měla smysl a dynamiku. S ohledem na velikou skupinu relativně malých dětí jsme letos udělali hru jednodušší a v menším okruhu. Dva dny před  zahájením probíhaly různé soutěže a hrátky, které vedly k vytvoření týmů a současně na základě výher a proher učily pořadí a časové odstupy pro start jednotlivých týmů.  Celkem byly čtyři týmy o následujícím složení a byly označeny barevnými kamennými kuličkami:

červený jaspis: Ríša, Zuzka, Honzík, Jáchym, Ema, Verča, Ella - vyrazili jako první

dalmatinský jaspis: Háňa, Evička, Riši, Honza Br., Standa, Tonda V., Vojta - se ztrátou 27 minut  za první tým

modrý jaspis: Lukáš, Káťa, David, Skrillex, Mikuláš, Matěj, Tonda H. - se ztrátou 41 minut na první tým

růženín: Gréta, Honza veliký, Sebi, Bert, Nikola, Jirka - se ztrátou 125 minut na první tým

Někdy se stává, že právě ti, kteří startují jako první nevyhrávají,  letos to ale bylo jinak. Vyhráli červeni a zmocnili se jako první pokladu, přestože byli potrestáni hodinou odloženého startu příští den, za opožděný příchod večer.

Hra se začala rozstříhanou mapou, která měla družstva dovést na soutok a roztok Celního potoka a bývalého náhonu. Někteří to pochopili rychle, jiným to trvalo, a další nalezli jenom část šifry a s tou byli bezradní.  Vyluštěný text zněl "Hledejte 13 metrů na jih od studánky". To samozřejmě znamenalo dvě možnosti: horní a dolní studánku. Nalezli text "Hledejte v kruhu, který se netočí". A tam byl poklad. V tanečním kruhu zakopán v ohništi.

Stejnou hru, trochu zjednodušenou, jsme hráli také na táborech rodičů s dětmi. Došlo k několika bizardním situacím. Jedna skupina nebyla celý den schopna vyluštit polovinu šifry. Kolem rozpálených hlav se vršily papírky s čísly a písmeny. Naopak jiná skupina vyluštila poloviční šifru během půl hodiny. Další skupina první vyluštěnou šifru interpretovala následovně: "Hledejte u studánky 13 metrů za vílou (to měla být podle jejich názoru socha indiánské matky, jež se rozpadá a bude třeba udělat novou). A tak žádnou druhouzprávu nehledali a hned si šli pro poklad.

Workcamp

Na workcamp jsem dorazil rovněž se zpožděním dvou dnů a hned jsem šel na stykáč. Tam byli  všichni, kromě dvoiu Turků, které jsem pak načapal, jak seděli jak zmoklé slepice  u ohně. Byl jsem na ně trošku naštvaný a hned jsem jim to vyklopil: "... takže my vám nejsme dost dobrý, abyste se s námi setkali v teepee, ale jsme vám dost dobrý na to, abychom vás dovezli do Tachova. Z toho tedy nemám radost. .." Asi mě stejně nerozuměli, ale z tónu vycítili, že nejsem úplně spokojený. No nic, tak odjeli.

Za necelý týden bylo posekáno, což bylo prima a o weekendu si  udělali výlet na naši oblíbenou destinaci - do kocentračního tábora Flossenburg. Osvěženi, v dalším týdnu sekali zbytek luk u nás a nosili tu strašnou hromadu zteřelého sena do olší. a začali se pomalu připravovat na balení a odjezd. Záhony jsme sklidili, zryli, přidali zajhradní zeminu a seno ze slamníků přišlo na záhony jako mulč. V půlce drhého týádne se nachystali k předčasnému odjezdu španělská dvojička a Portugalec. Byli docela dobří na práci, také nechodili na stykáč -asi jim vadilo, že se tam medituje a zpívá nebo nevím co... asi je přesvědčila slečna, pocházející z Bulharska a žijící celý život ve Španělsku.

Tak tam nakonec zbyl Janek, Laura, Franta, Jana, jež přijela  na druhou polovinu. camplíder Jonáš, tři workcampačky (dvě Španělky a jedna Francouzska), z nichž dvěma ani nebylo 18 a já. Holky odjely ve  čtvrtek s Irenou která přijela na den pomoci s balením. 

Předposlední den jsem se rozhodl pro vyčištění hadic louhem a s trochou skepse jsem šel ke studánce, očekávaje, že v ní po jarních chybějících 25 centimetrech a velikém jarním a letním suchu skoro nic nebude. Byl jsem skoro šokován. Studánka byla navzdory vyschlé vnější stružce - poprvé na 26 let - úplně plná, skoro přetékala. Z toho plyne jediné - výška vody závisí jen a jen na množství sněhu v zimě.a toho něco bylo.

Poslední den jsme naložili do náklaďáku a odjeli do Prahy. Dívky na nás čekaly před domem, něco jsme vyložili a pokračovali na Žižkov. Tam jsme nanosili zbytek do sklepa a workcamp tím skončil. Večer jsme prožili v Jazzové sekci na pivu a limonádě. Během weekendu dívky odjely do svých domovů.

pořádá:

Milan Smrž s přáteli
U půjčovny 8
110 00 Praha 1
tel.,zázn.,fax: 00420 222 314 564
během tábora +420 732 532 577

www.eurosolar.cz,
www.ceskyles.org
milan.smrz[zavinac]eurosolar.cz

plaťte prosím na účet: 2300331644/2010
platba v hotovosti není možná!!

© Milan Smrž 2015

webdesign a webmastering © Šolich 2005-2015